O domově Laudon

V Domově pro seniory nabízíme pobytové sociální služby osobám nad věkovou hranici 55ti let, pro které je dlouhodobě složité nebo nemožné žít spokojeně a soběstačně ve vlastním domácím prostředí. Kromě poskytnutí celoročního příjemného ubytování, dobrého a vhodného jídelníčku a zajištění sociální péče podporujeme naše klienty v samostatnosti a aktivním trávení času. Také jim pomáháme upevňovat vztahy s jejich rodinou a blízkými.

Ošetřovatelskou a obslužnou péči poskytujeme na základě individuálního plánu, dle zdravotního stavu obyvatelů Domova.

Nabízíme také pomoc při obstarání osobních záležitostí, nákupů, oslav.

Snažíme se, aby naši klienti měli příjemné pobytové prostředí a dle svých možností byli zapojeni do různých aktivit. Nabízíme např. účinkování v pěveckém sboru, aktivity kroužku vaření nebo seberealizaci v keramické a výtvarné dílně. Naši klienti se mohou dle zájmu účastnit společenských a kulturních akcí – koncertů a přednášek.

Klienti bydlí v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. Dle přání klienta je možno zařídit jednolůžkový pokoj vlastním nábytkem, dle prostorových možností pokoje. Samozřejmostí je dovybavení pokojů obrázky, květinami, dle vlastního vkusu. Na každém poschodí je společná koupelna a malá kuchyňka pro přípravu nápojů a drobného občerstvení. Cena za ubytování se pohybuje do 210Kč/den při stálém pobytu.

Do Domova dochází smluvní praktický lékař. Zdravotní personál je přítomen každodenně, po dobu 24 hodin. Respektujeme svobodnou volbu lékaře za předpokladu, že si klient zajišťuje kontakt s tímto lékařem sám (včetně léků a odborných vyšetření).

V Domově vychází měsíčník – Laudonek. Klienti mohou přispívat svými články a fotografiemi.

Spolupráce a dobrovolnictví

Historie Domova Laudon

V městském archivu v Lanškrouně jsme na naši žádost o historii budovy s nápisem „Generál Laudon“ nedostali informaci. Pouze ve staré německé knize je zápis, že generál Laudon byl skutečně r. 1758 v Lanškrouně a také několik dnů dlel se svým vojenským oddílem v jeho okolních vesnicích odkud vedl za sedmileté války úspěšné útoky proti Prusům. Za tyto vojenské zásluhy obdržel roku 1758 velkokříž řádu Marie Terezie.

Budova leží při státní hranici (nyní č.43) Lanškroun – Štíty. Byl to původně zájezdní hostinec. Vystřídalo se v něm více soukromých majitelů německé národnosti, kteří původní kamennou přízemní budovu postupně zvětšovali.

Nástavba 1. poschodí byla provedena v r. 1870, jak je vyryto do pískovce nad hlavním vchodem. Podle vyprávění pamětníků se zde konaly hlučné taneční zábavy, kterých se zúčastňovalo velké množství občanů z celého okolí (dnešní jídelna je bývalý taneční sál).

Po ukončení II.světové války (nezjistili jsme přesná data) byla budova využita pro pionýrský tábor ZV ROH OSP v Lanškrouně, který si pro tento účel vybudoval studny. Z nichž je až do dnešní doby ústav částečně zásobován vodou. Ovšem po výměně skruží a vodovodního potrubí v roce 1966 a výstavbě vodárny v r. 1982, kde jsou umístěny dvě nádrže po 4.000 lt a AT stanice na 1.000 lt vody.

Později převzal budovu MěNV ve Vysokém Mýtě pro účely ozdravovny. V roce 1958 bylo vydáno rozhodnutí o trvalém a bezplatném užívání České katolické charitě. V tomto domě byly umístěny přestárlé a nemocné Sestry Kongregace Nejsvětější Svátosti. Po převzetí budovy bylo hned započato s přístavbou tříramenného, železobetonového schodiště.

Dnem 1.ledna 1964 převzala Česká katolická charita nemovitost pro účely Charitního domova pro řeholnice. V tomto roce pak bylo pokračováno v dalších opravách budovy, a to hospodářské části ve dvoře. Kamenné zdi v zemi byly ponechány, ale obvodové zdi do dvora byly zbourány a postaveny menší chlévy. Tím se zvětšil prostor dvora (schůdek na levé straně dvora ukazuje plochu dřívější konírny).

V roce 1966 bylo provedeno vybetonování dvora a oprava studní a výměna přívodních trubek do budovy.

V roce 1967 byla zhotovena nová dřevěná střecha nad skládkou uhlí.

V roce 1969-1970 byla vybetonována podlaha jídelny, neboť původní podlaha tanečního sálu byla zasažena houbou.

V roce 1971 a 1972 byla otlučena stará, opadávající omítka na budově a provedena nová fasáda. V následujících letech byla vyměněna elektroinstalace, vystavena kaple pro řádové sestry, zhotovena zimní zahrada.

V roce 1980 vyslovil Sekretariát pro věci církevní souhlas s výstavbou II. podlaží a přístavbou sociálního zázemí. Následně byl pořízen osobní výtah mezi jednotlivými patry. Až do roku 2015 se objekt postupně vylepšoval, rekonstruoval a zateploval.

V dnešní době je objekt rozdělen na pobytovou službu a ubytování s asistencí sociální péče.